Jak pomoci tlapkám
Články

Kastrace psů a fen

Často se mezi sebou hádají lidé, jenom na základě svého názoru bez jakýchkoliv odborných argumentů. Proto chceme shrnout naše zkušenosti s kastracemi u psů.

Feny dospívají různě podle plemene. Také podle plemene hárají buď jednou nebo dvakrát do roka. Liší se i v počtech narozených štěňat. Proto se nedá říci že fena je dospělá v jednom roce, nebo v osmi měsících věku. Fena je dospělá po prvním hárání.

Důvody pro rozhodnutí ke kastraci feny:

1. Narůstání počtu bezprizorných štěňat.

A co je podle Vás lepší? Začít přebytečné psy zabíjet nebo raděj zabránit, aby vůbec vznikli?

Jak víte, že Vaše fenka sebou nenese skryté genetické vady? Nemyslete sobecky jenom na sebe a na Vaší fenu, ale myslete i na její potomky, za které jsme zodpovědní!

Pokud nemáte čas ani finance na chov psů s PP, tak můžete nabídnout pomocnou ruku týraným fenám, které jsou vysoce březí a nemají kde porodit, na facebooku a v útulcích se takových proseb najdou stovky. Neubližujte, pomáhejte!

2. Rakovina mléčné žlázy:

Mnohem méně bolestivé, zásadní a náročné je nechat fenku v mladém věku vykastrovat než potom čekat a doufat, že se nic nestane. Nemusí se stát, ale to riziko je mnohonásobně vyšší, že se to stane než že ne.

3. Zánět dělohy (pyometra):

Co je pro takovou fenku lepší? Cpát do ní každý den léky, nechat jí v bolestech,  teplotami a doufat že to přejde nebo jí nakonec nechat stejně operovat či utratit? Kdy už bude stav na hranici krutého týrání? O četnosti těchto případů se opět můžete pobavit s veterinářem, u nás jsme takových případů zaznamenali destíky. Z množírny 60 přivezených psů bylo cca 40 fenek, z toho bylo 30 fen se zánětem dělohy a to měli několikrát za život štěňata a jiné vůbec. Nyní jsme přivezli 80 psů z množírny, z toho bylo cca  50 fen a již u čtvrté feny byl zánět dělohy. Na fenách na venek nebylo poznat vůbec nic, jednalo se o příbuzné křížence. Zánět dělohy je opět podmíněn geneticky, nevhodnou stravou, nevhodným prostředím v době hárání, zářením, přijímáním chemikálií do těla, stresem apod.

4. Falešná březost:

Za tvrzením v tomto bodě si stojíme velmi. Sledujeme denně chování psů, máme možnost v našich smečkách sledovat chování kastrovaných a nekastrovaných psů, máme zkušenosti i z jiných zdrojů a zkušeností dalších lidí, mnoho literatury, konzultací s chovately, veterináři a velkou roli hraje systém chovatelů a závodníků husky (zásadně kastrují psy i nechovné feny, jinak by nemohli ani nazávody, psi se velmi rvou a pustit nekastrovanou smečku a závod nejde). Sledujeme vlivy kastrací ve všech věkových kategorií psů, sledujeme kastrace u starších zvířat a naopak zase velmi mladých. Protože tu spoustu psů máme natrvalo, včetně našich dobrovolníků kteří k nám jezdí, máme možnost vidět, co to se psy dlouhodobě \“dělá\“. Kritiky asi nepotěšíme, ale těch pozitivních hledisek je mnohem více než negativních.

Z divokých psů vycházíme pro sledování povah domácích psů. I když máme ve společné smečce kastrované psy s nekastrovanými, nikdy nedošlo k tomu, že by kastrát ztratil svoje postavení. Například v jedné smečce máme vykastrovanou maličkou fenku, která šéfuje smečce nekastrovaných mladých psů a dominantního nekastrovaného velkého psa ve věku kolem 7 let. Před touto fenkou tam rozhodovala kastrovaná fena RTW a ta se i této podřídila, takže záleží na povaze a potenciálu psa, nikoli na kastraci. Jedna z mých zatím nekastrovaných fen v jiné smečce je submisivní ke kastrovaným psům i fenám a dominantní byla pouze k půlročnímu nekastrovanému psovi.

Z celkového pozorování a hlediska mohu říct shrnutě tato tvrzení:

- Pokud někdo tvrdí, že submisivní fena se po kastraci stane ve smečce poslední a možná bude i zabita, není to pravda. Submisivní bojácné feny se po kastraci vždy staly odvážnější a se smečkou se lépe spojily, zato nekastrované feny byly občas i \“šikanované\“ dokonce kastráty.

Tak asi tolik ke smečkám, u nás se všichni psi postupně kastrují a zařazujeme si je do smeček pořád podle stejných pravidel.

Pokud tedy argumentujete, že vaše fenka se po kastraci začala bát nebo být agresivní tak rozhodně taková byla už předtím, akorát v menší míře. Chování by se prohloubilo ve stáří, ve chvíli jakéhokoliv podnětu – pokud byste jí vy nebo někdo jiný ublížil, pokud byste jí dali na delší hlídání, pokud by se stala jakákoliv změna která by jí vytrhla ze stereotypu. Chování psa je jen a jen vina psovoda, který psa nesprávně vede a upřímně, vychovat z jednotlivého psa dokonalého psa bez povahových problémů a bez smečky by mi dalo velice zabrat a psovi také, ani bych se do toho nepouštěla. Takže pokud máte strach jak se změní povaha po kastraci pejska, dopřejte mu před kastrací kontakt sme smečkou a pokud máte s pejskem po kastraci problémy, stačí se obrátit na odborníka a vychovat pejska tak, aby se dal do pořádku. Ale nesvádějte všechno na kastraci, protože je to o Vás. Nám dalo docela hodně práce vypozorovat, vyčíst a zkonzultovat jak to je a podle nás a našich zkušeností si stojíme pevně za výše uvedeným textem.

Kdy je vhodná doba pro kastraci? Ideální je nechat fenku vykastrovat právě po prvním hárání, velmi se tím eliminuje možnost vzniku rakoviny mléčné žlázy a zánětu dělohy, což v dnešní době postihuje již většinu fen hlavně ve stáří. Veterináři radí kastrovat ještě před prvním háráním, v zahraničí se kastrují feny i ve velmi ranném věku. Zálěží individuálně na fence, ale my doporučujeme nechat jednou odhárat pávě kvůli povaze. Psi jsou často od mala špatně vedení, přizpůsobují se výchově a jednání svých majitelů, nejčstějšími poruchami chování je deprivace, vysoký temperament, agrese. Pokud Vaše štěně vykazuje příznaky některé nebo více poruch, není dobré fenku vykastrovat před háráním. Tyto povahové vlastnosti tím totiž jaksi \“zafixujete\“ a převýchova se pak nemusí povést již nikdy nebo za velmi dlouho. V době prvního hárání by se fena mla začít srovnávat, uklidní se, změní se, dospěje. V této době je dobré zařadit jí například do smečky nebo změnit jednání ze strany majitele. Po odhárání doporučujeme nechat fenku vykastrovat cca po 3 měsísích. Tento způsob opravdu funguje, můžeme jen potvrdit.

Kastrace není proti přírodě o nic víc než jednání lidí:

Zákony smečky jsou tvrdé, příroda je nekompromisní, silnější zvítězí, slabý podlehne. Chceme mít plemena psů pro vlastní potěšení? Musíme si je udržet zdravá v regulovaném počtu. Pokud chceme čistou nezkaženou přírodu, musíme se dívat na divoké psy z dálky, na smečky kojotů, vlků, hasků a dingů, kteří jsou s přírodou spojení.

Důvody pro kastraci psů:

1. Počet bezprizorných štěňat

Kastrace je často doporučována u psů z důvodu omezení dominantního chování a zmírnění agrese. To však neplatí stoprocentně. Je to u každého jedince individuální a záleží také v jakou dobu je kastrace provedena. U mladých psů to má většinou poměrně dobrý efekt, u starších psů již se svou pozicí ve smečce to již zázrak neudělá. Pak se naskýtají dvě otázky. Proč to tedy svému psovi \“udělat, když je to vlastně \“zbytečné\“? …minimálně proto, že nebude plodný, tím pádem nevzniknou další nechtění kříženci. Psovi jeho radost nevezmete, víte, že i kastrovaní psi se mohou spojit s hárající fenou? U nás ve smečkách se to stává pořád, pokud je tam nějaká nová ještě nekastrovaná fena, střídají se na ní všichni samci ve smečce, fena si nevybírá však jenom vůdce, ale dovolí to postupně každému. Co jsme měli možnost sledovat, tak sice mezi psy bylo mírné vyříkávání, ale nikdy žádná vážná rvačka. Chovali se trochu jako při bránění jídla. Zatímco nekastrovaní psi z Nemotické smečky tak přátelské chování k sobě neměli. Takže v tomto případě má kastrace psů ve smečce dobrý efekt, psi jsou neplodní, přesto si mohou \“užít\“ bezpečně, nenastávají rvačky ani útěky. Co se týče solitérních psů v rodině, je to z tohoto hlediska zbytečné, mluvíme -li o klidném vyrovnaném a poslušném psovi, kterého majitel zvládá!

3. Inkontinence, onemocnění prostaty, rakovina varlat.

Kastrace se provádí pod narkózou, je to klasická operace. Náš veterinář – MVDr. Černík v Poděbradech používá jiný způsob kastrace než se dělá jinde, podle našeho názoru je to ten nejlepší, protože u něho nedochází k pooperačním komplikacím. Pokud se pouze odstraní varlata a rána se zašije, téměř vždy se šourek naplní tekutinou, může se zanítit, psa to hrozně bolí, je to oteklé, vstřebávání trvá dlouho a to je pak týrání jak pro psa, tak pro majitele. MVDr. Černík odstraňuje celý šourek, rána je pak klasicky zašita, netvoří se žádná tekutina ani otok, hojí se to velmi rychle, dobře, bezbolestně, u psů nepoužíváme ani límce. Psi se po kastraci mohou normálně pohybovat, běhají a nepozorovali jsme ani na jednom, že by mu to nějak vadilo. Dříve jsme s tím měli u jiných veterinářů opravdu značné problémy! Pokud tedy chcete nechat pejska vykastrovat, určitě zvolte veterináře, který praktikuje tento způsob operace.

Shrnutí:

Co se týče změn chování, nejsou tak markantní jak se povídá. Proto i když necháte svého pejska vykastrovat, nejedná se o týrání ani omezování. Uvědomte si však jeden důležitý fakt. Pokud máte nekastrovaného psa a přijde do kontaktu s hárající fenou, bude se chtít pářit. Pokud mu to neumožníte, bude trpět, ničit zábrany a je to pro psa důležité aby měl varlata, když je nikdy nesmí použít ale jenom se trápit? A protože víte, že připouštět psem mimo chov zvířat s PP je nezodpovědné jednání, tak kastraci opravdu zvažte. U nás kastrujeme před vydáním všechny psy, nikdy jsme s tím neměli problém.

Os Toulavé Tlapky

ČLÁNEK BUDE V PRŮBĚHU PÁR DNŮ DOPLNĚN JEŠTĚ O:

- Pooperační komplikace

- Podrobnější informace o kastraci i vlivu ve smečce.

Článek se bude upravovat, prosíme o trpělivost