Péče o kočku pro začátečníky
NEŽ SI KOČIČKU POŘÍDÍTE
Než si pořídíte kočičku, je třeba zvážit, zda jste na péči o zvíře opravdu připraveni. I když není péče o kočku nijak náročná, je třeba zvážit opravdu vše, co kočička bude potřebovat, aby pak nedošlo k újmě zvířete. To, že dáte domov opuštěné kočičce, pak stojí za veškeré úsilí.
Co je třeba si uvědomit:
- Dokážete akceptovat, že je kočka zvíře, které Vás nebude poslouchat na slovo a které občas bude dělat věci, jež se vám nemusí líbit a za něž nemá cenu ji trestat?
- Kočka bude také potřebovat svůj klid.
- Bude se moci o Vaši kočku někdo postarat v době dovolené (příbuzní, kočičí hotel)?
- Pokud kočka onemocní, budete ochotni se o ni postarat? Zaplatit výdaje na veterinární péči?
- Budete ochotni podávat útulku občasné zprávy o tom, jak se kočičce daří?
- Není někdo z vaší rodiny alergik?
- Jak naložíte s kočkou, pokud někoho z vaší rodiny omrzí?
- Nenecháte kočičku utratit bez vědomí útulku, pokud ji veterinář prohlásí za nevyléčitelně nemocnou?
Pokud jsou všechny Vaše odpovědi v souladu s našimi požadavky, není problém, abyste si domů kočičku odnesli. Pokud přeci jen zjistíte, že existují překážky, které minimálně ztěžují pořízení kočičky, poraďte se s útulkem. Pokud se nebudete v budoucnu moci o kočičku postarat, vrátíte ji do péče útulku – u nás pro ni bude vždy místo.
Co bude nová kočička potřebovat:
- Plastový či jiný nepropustný kočičí záchůdek.
- Jídelní mističky.
- Pokud budete mít kočku pouze v bytě, je dobré opatřit (koupit, vyrobit) jí škrabadlo na obrušování drápků, čímž ochráníte svůj nábytek.
- Trpělivost a lásku.
- Pokud si berete kočičku do bytu, je třeba zajistit okna sítí a třeba i pletivem proti mouchám, protože kočka z okna může vyskočit nebo vypadnout – stalo se to už mockrát a dopadlo to téměř pokaždé špatně. Pokud použijete pletivo vsazené do rámu a za háčky ho přichytíte k okennímu rámu, není zajištění nijak nákladné a zabráníte tím neštěstí. Zajištěná musí být i okna s ventilačkou, kočičce jinak hrozí uškrcení. Z okna kočka může vypadnout za různých okolností a není dobré toto nebezpečí podceňovat. Proto prosíme, zajistěte svá okna sítěmi.
- Zprvu je třeba odstranit všechny věci, které by mohla kočka shodit či poškodit, v cizím prostředí může být ze začátku vyděšená.
- Zajistěte také všechny skrýše a kouty, aby kočka nezalezla někam, odkud se bude těžko dostávat.
- Odstraňte také jedovaté rostliny.
KDYŽ SI PŘINESETE KOČIČKU DOMŮ
Mazlivá dospělá kočka
Kočičku vyndejte z přenosky a nechte ji, aby si prohlédla byt. Důležité je, abyste ji hned ze začátku postavili na kočičí WC, zapamatuje si, kde ho pak v případě potřeby hledat. Kočičku byste potom měli nechat v klidu, aby se sama porozhlédla, a s ostatními zvířaty a členy domácnosti ji seznámit až později. Není dobré, když se s ní hned po příjezdu všichni členové domácnosti ihned vítají, chovají a lákají ji k mističce s dobrotami. Jídlo jí můžete nabídnout také později.
Plachá dospělá kočka
Plašší kočičku postavte s otevřenou přenoskou do jedné místnosti, kde bude sama naprosto v klidu. Nechte ji, ať si sama vyleze a najde si úkryt, ale takový, ze kterého ji budete moci v případě potřeby vyndat. V místnosti musí mít kočičí WC co nejblíže úkrytu a jídelní misky. Celý den ji nechte o samotě, ochočování a seznamování nechte na druhý den. Všechny problémy se za čas srovnají a vy ji můžete pustit i do dalších místností, později případně ven. To je však nutné provádět postupně. Plachou kočičku ochočujte velmi pomalu a vyčkejte, může to trvat i delší dobu. Některé kočičky se neochočí vůbec, ale to neznamená, že by si nezasloužily domov. Na povahu kočičky budete v útulku upozorněni.
Kotě
Nikdy byste si neměli pořizovat kotě do 7 měsíců věku samostatně, vždy volte dvě, nejlépe sourozence. Nechte kotěti krátký čas na prozkoumání okolí a ukažte mu kočičí WC. Potom se můžete začít seznamovat, hrát si, nabídnout krmení. U kotěte je třeba tolerovat spoustu nezbedností a netrestat ho za ně, jen ho pomaličku učit, jaké chování se od něho očekává. Pakliže budete kotě trestat za loužičky, hru apod., riskujete tím poruchy chování, bázlivost, stres či agresi, a dopouštíte se tím týrání zvířete. Kotě se nesnažte cvičit a k ničemu ho nenuťte, nebo se Vás bude bát. Kočka není pes, nikdy Vás nebude poslouchat.
Kočka a pes
Záleží na tom, zda byla kočka na psy zvyklá a zda je váš pes zvyklý na kočky. Rozhodně si nepořizujte kočku, pokud máte psa, který kočky prohání. Zprvu bude kočka na psa syčet a prskat, je tedy třeba seznamovat je postupně. Držte je ze začátku odděleně, dokud si nebudete jisti, že pes kočku nezakousne a že se ho kočka nebojí. To platí i pro venkovní kočky – pokud se budou Vašeho psa bát, nevrátí se domů.
Kočka a kočka
Samotná kočka potřebuje kočičího kamaráda, člověk ho nikdy nemůže nahradit. Lepší je adoptovat dvě kočky současně, nejlépe přibližného věku – rozhodně není rozumné brát si kotě ke staré kočce a naopak. S kočičím kamarádem přestane zlobení a zmizí smutek, když jste v práci. Dvě kočky mohou být doma celý den klidně samotné. Zprvu bude Vaše kočka na nově příchozí syčet, je třeba nechat je odděleně a seznamovat je postupně. Nenávist může trvat i měsíce, buďte trpěliví. Nezasahujte do jejich potyček a vymezování pozic. Vaše kočka se může i urazit, na pár dní přestat jíst. Věnujte se své kočce více, aby se necítila odstrčená. Pokud by byla situace vážná, oddělte je a zkuste je seznámit znovu za pár dní. Odměnou za Vaši trpělivost budou dvě spokojená klubíčka vedle sebe. Pokud máte kočku, která je nervózní a reaguje na nově příchozí kočku nevhodným chováním (např. loužičky), držte kočky odděleně ve dvou místnostech a nechte je seznamovat se jen přes dveře. Poté můžete přemístit, ale zařízení místností ponechat, aby kočka mohla očichat pach druhé kočky. Pak se navzájem přestanou bát a pach druhé kočky jim nepřijde cizí. Také se můžeme setkat s tím, že Vaše kočka bude reagovat na nováčka kladně, ale nováček bude syčet a provokovat – i nováček si však časem zvykne a ze zvědavosti bude Vaši kočku následovat. To platí zejména u koťat.
Kočka a ostatní zvířata
Pokud máte doma papouška nebo nějakého hlodavce, vyzkoušejte přes klec, jak bude kočka reagovat. Pokud se bude zvířete bát nebo bude lhostejná, je vše v pořádku. Pokud však bude zvědavě očichávat okolo klece nebo bude mít neuhasitelnou touhu zvíře sežrat, budete muset dávat pozor, aby se k sobě zvířata za žádnou cenu nedostala. Nemějte ale strach, jsou známy i případy, kdy kočka spí v pelíšku s ochočeným papouškem, leze do klece za morčaty i králíky a ustele si v jejich místečku. Pozor, pokud si bude kočka chtít se zvířetem hrát, může mu drápkem poranit oko. Proto je dobré nechat drápky kočce zastřihovat u veterináře. Kočku raději ke hlodavcům nepouštějte.
Ochočování plaché kočičky
Většinou se jedná o kotě, plaché dospělé kočky se k nám dostanou povětšinou z ulic a je pro ně lepší zajistit domov, kde budou mít přístup ven. Jestliže je tedy kočička u statku, nebo u bezpečného domu, nesnažte se ji ochočovat, spíše ji tím vyplašíte. Časem si třeba přijde sama pro pohlazení. Pokud máte plaché kotě doma, nechte ho pár dnů v klidu. Malé kotě by rozhodně nemělo být samo, je lépe vzít si vždy dvě koťata. Plaché samotné kotě můžete separací i zabít! Plaché kočičky by vůbec neměly přicházet k dětem nebo do hlučné domácnosti. Až si kočička zvykne na nové prostředí, nejprve na ni několik dnů jenom tiše mluvte, nespěchejte na ni. Poté můžete opatrně zkusit dotyk, ale pozor, kočky mají ostré drápky a zuby. Pokud vás kočička pokouše, ošetřete si ránu desinfekcí, nakažení vzteklinou není pravděpodobné, jelikož kočička, kterou jste si z útulku přebrali, je většinou proti vzteklině vakcinovaná a prohlédnuta veterinářem. Cesta na vyšetření je pro kočku jen dalším stresem. Takovou situaci však musí majitel zvážit sám. Je dobré se chránit rukavicí. Pokud se kočička nechá hladit, hlaďte ji krátce, klidně a zopakujte to až za nějakou dobu. Když se kočička nechá, můžete ji vzít i krátce na ruku či na klín, ale pokud by projevovala nelibost, ihned ji pusťte. Kočička by také měla mít dostatek bezpečí, aby věděla, že má pelíšek jen pro sebe. Vždycky by však měl být Vám dobře přístupný. U jiných koček se také využívá metoda „vylézání“, kdy si kočička zaleze na místo, kam ani sám majitel nemůže – většinou nechtěně. Časem se ze zvědavosti začne procházet po bytě, když se na ni podíváte, rychle zase zmizí, ale bude se odvažovat čím dál tím blíže. V noci se vám prochází po peřině, hraje si s předměty… Za několik měsíců si sama přijde pro pohlazení. Záleží na každém, zda mu nevadí plachá kočička nebo si chte kočičku stůj co stůj ochočit. To je pochopitelně lepší varianta, je dobré, pokud se kočka svého pečovatele nebojí. Poskytnutí domova plaché kočičce je ten nejlepší skutek.
Kočka „k domku“ je kočka, která je zvyklá na volný výběh a v uzavřených prostorech by si (např. vzhledem k věku) zvykala jen velmi těžko. Často se jedná o kočky plaché či plašší. Taková kočka musí být zavřena v místnosti min. měsíc, jinak hrozí, že vyhledá své původní teritorium. V případě kočky „k domku“ postupujte stejně jako u bytových koček, ale nenechte se obměkčit žalostným mňoukáním. Až bude čas kočku vypustit ven, dělejte to postupně. Nejprve ji vezměte ven na kšírkách a bez dozoru ji venku nenechávejte. Po pár dnech jí můžete naučit, aby zůstávala venku sama, ale ne přes noc. Musí mít vždy možnost vrátit se domů, a pokud bude pršet, měla by mít možnost se schovat. Rozhodně ji nenechávejte na zahradě celou dobu, zejména v zimě. Dobré je, aby bylo vždy k dispozici krmení. Pokud se jedná o plašší kočku, rozmístěte krmení na zahradě do více mističek. Kočka si může najít úkryt a domů se vrátit až za pár dní, ale pořád byste měli vědět, kde se kočka zhruba nachází, a stále jí dávat ven krmení. Domů či do místa, kde byla držena, musí mít neustálý bezpečný přístup. Vše záleží na typu a místě Vašeho bydliště a na povaze kočky. O všem se raďte s útulkem, rozhodně nepouštějte kočku, bydlíte-li na sídlišti, u frekventované silnice, u lesa, kde hrozí střet s myslivce, a na jiných nebezpečných místech. Ze zákona je zakázáno vypouštět kočky ven na sídlištích, v blízkosti nemocnic a potravinářských závodů.
VÝŽIVA KOČKY
Především je třeba si uvědomit, že kočka je masožravec a základ jejího jídelníčku tedy tvoří výhradně maso. Kočku je možné krmit konzervami, granulemi, tvarohy, neslazenými jogurty či smetanou, vařenými vejci. Nevhodné je vepřové maso, syrové i vařené. Není dobré kočku krmit jen jedním druhem stravy, ani stejnou značkou konzerv či granulí. Kočka nesmí dostávat nijak ochucená, mastná ani solená jídla, neboť takové jídlo může poškodit ledviny a další orgány. Kočka nesmí dostávat ani kosti.
Co v žádném případě kočce nedávat
- Slané či mastné výrobky – sůl poškozuje ledviny, chuťové vjemy v tlamičce, masné výrobky a zejména olej poškozují trávení, vedou k přibírání hmotnosti, cukrovce, srdečním poruchám, kornatění tepen a poškození močových cest.
- Alkohol – stejně jako u lidí dochází konzumací alkoholu k poškození mozku. Kočka je velmi citlivá a i malé množství ji může zabít. Podávání alkoholu zvířatům se považuje za týrání zvířat.
- Zbytky od oběda – kočky mají své potřeby, lidská strava obsahuje příliš mnoho tuku, solí, koření, barviv, zeleniny, okopanin, luštěnin a mouky, což je pro kočky nevhodné či přímo zdravotně závadné. Nejsou vhodné ani zbytky masa, protože je mastné a slané. Proto kočce podávejte vždy jen stravu určenou pro kočky, nebo podomácku připravenou stravu bez soli a omastku (vařená drůběž, rybí filé).
- Kravské mléko – přestože se jedná o rozšířený předsudek, nikdy nedávejte kočce kravské mléko v žádné podobě (ředěná Tatra, nízkotučné mléko atp.). Kravské mléko obsahuje mléčný cukr, laktózu, kterou kočka není schopná strávit, a pití mléka vede k poruchám trávení a v některých případech i imunity. Kočky mají po mléce zpravidla průjem. Vzhledem k tomu, že mléko prochází pasterizací, sterilizací a dalšími složitými procesy, nemá pro kočky téměř žádnou výživnou hodnotu. Pokud kočka mléko pije ráda, je možné jí podávat speciální mléko pro kočky (např. Gimpet, Whiskas atp.) obohacené o vitamíny. Toto mléko je mnohem chutnější a zdravé a je běžně k dostání v chovatelských potřebách. Berete-li si kočku z útulku, zavazujete se nepodávat jí kravské mléko. Kozí mléko je naopak pro kočky velmi vhodné.
- Piškoty/pečivo rozmočené ve vodě či v mléce – podávat kočce mléko je naprosto nevhodné (viz předchozí odrážka), přidávat do něj navíc piškoty nebo rohlíky naprosto neopodstatněné. Kočka je masožravec, pečivo jí žádné výživné látky nedodá. Pečivo obsahuje cukry, soli a konzervanty, které kočce narozdíl od člověka velmi škodí, protože jejich konzumace může vést k destrukci orgánů a poruchám trávení. Proto nepodávejte kočce žádné pečivo, ani v mléce či vodě, ani samotné.
- Brambory – kočky brambory nepotřebují, vyhládlé kočky je sice jedí, ale brambory pro kočky nejsou kvalitní stravou a nemají pro ně žádnou výživnou hodnotu. Obsahují hodně škrobu a ve větší míře mohou poškozovat játra.
- Těstoviny a rýže – kočka je masožravec a nepotřebuje nic, co není maso. Rýži je možno přidávat v malém množství při průjmech, je i vhodná při dietách. Těstoviny kočkám dávat rozhodně nedoporučujeme, hladová kočka je sežere, ale nemají pro ni žádnou výživnou hodnotu.
- Maso z uhynulých zvířat či z lokalit výskytu nemocí – taková strava může obsahovat nejen parazity, ale také nebezpečné bakterie, viry a plísně. Pokud kočka pozře takto nakažené maso, může se stát zdrojem infekce i pro člověka a psy.
- Syrové maso – hygienici a veterináři apelují čím dále více na majitele, aby kočkám nedávali syrové maso. V útulku kočičkám občasně syrové hovězí dáváme, jelikož ho mají velmi rády, ale nemůžeme ho jednoznačně doporučit. Drůbeží maso může obsahovat salmonelózu, hovězí maso zase boubele tasemnic a další závažné parazity, vepřové maso motolice, boubele. Nedávejte kočce syrové maso každý den, kočky po něm velice tloustnou.
- Vepřové maso – žádný z veterinářů nedoporučuje krmit kočky vepřovým masem. Je velmi tučné a kočkám škodí, syrové maso může obsahovat zárodky parazitů, ve vařeném vepřovém mase lze zase nalézt pro kočku nestravitelné složky, které zatěžují ledviny a trávicí trakt.
- Salámy, uzeniny a solené sýry – salámy neobsahují svalovinu, jde o odpad při zpracování masa – tuk, šlachy, chrupavky, povázky, barviva, spoustu soli a koření. Podobně jsou na tom i další uzeniny a paštiky. Sýry obsahují mnoho soli. Domácí nesolený sýr mohou kočky dostávat. Tavené sýry jsou též velice nevhodným krmivem.
- Myši – kočky loví myši „ze sportu“, nikoliv proto, aby se jimi uživily. Pokud si majitel myslí, že myši jsou pro kočku dostatečnou výživou, velmi se mýlí a setká se pouze s hladovou a hubenou kočkou – kočka bude docházet na jídlo „k sousedům“ či bude vyhledávat zbytky jídla u popelnic. Hladová a hubená kočka také nemá dostatek sil, aby mohla lovit, takže majitelé, kteří na kočkách oceňují zejména tuto vlastnost, budou zklamáni. Kočka také může začít lovit ptáky, což budou sousedé a ochránci těžko tolerovat (zabránit kočce v lovu ptáků se dá jednoduchou rolničkou na obojku). Miska mléka jednou denně a myši, příp. ptáci kočce opravdu nestačí. Kočka je domácí zvíře, a proto je potřeba se o ni postarat. Myši jsou velmi nebezpečné, přenášejí leptospirózu, parazity a další infekce včetně toxoplasmózy. Téměř každá myš je přenašečem, nehledě na to, že může být otrávená. Myš může konzumovat obilí z postřikovaného pole, čímž může kočku otrávit. Lovit myši kočce nezabráníte, ale vhodnou stravou omezíte požírání myší. Kočka bude lovit pouze pro radost z lovu.
- Nekrmte kočky pouze granulemi – obsah sušiny je v granulích vyšší, konzumace granulí tedy vyžaduje i více příjmu vody, ale některé kočky moc nepijí. Nedostatek vody vede k vážným poruchám ledvin. Kočka vyžaduje čerstvou stravu, granule by měla mít k dispozici po celý den jako doplněk.
- Levné/nekvalitní konzervy a granule – podíl živin je nevyrovnaný, obsahují barviva, zchuťovadla a nemají pro kočky odpovídající výživnou hodnotu. Můžete tím kočce závažně ublížit. Krmte kvalitní stravou.
Co kočkám prospívá
- Malé množství tuku – tuk je nositelem chuti a především lipofilních vitamínů A, D, E, K, proto je dobré dávat kočce občasně malý kousek pravého másla. Kozí mléko je pro kočky vhodné, stejně jako speciální mléka určená pro kočky (Gimpet, Whiskas atp.).
- Vitamínové doplňky – na trhu je velké množství výrobků, jsou k dostání u veterinárních lékařů i obchodech se zvířecími potřebami.
- Tvaroh a vařená vejce (občas).
- Přemražené syrové maso – přemražené hovězí, drůbeží a králičí. Používat jen jako pochoutku.
- Vařené maso – dospělé kočky (od 10 měsíců cca do 8 let) je nejlepší krmit vařeným masem – kuřecím, krůtím, rybím.
- Kvalitní granule – kočka by měla mít po celý den k dispozici kvalitní granule (např. Hill´s, Royal Canin, Purina Pro Plan, Profilum atp.). Granule obsahují všechny důležité látky, které kočka potřebuje, ale granule nikdy nenahradí čerstvou stravu. Je zapotřebí podávat dostatek vody. Granule se vyrábí v několika kategoriích – Junior, Adult, Senior a diety, přičemž není vhodné podávat starším kočkám „kotěcí“ granule a naopak. Krmení granulemi však vychází levněji než krmení kvalitními kočičími konzervami (Hill´s, Purina Pro Plan atd.). Kvalitní granule lze zakoupit buď u veterináře nebo v obchodech s kočičími potřebami. Kvalitní granule jsou označeny jako „superpremium“.
- Tvarohy či jogurty – měly by však být podávány pouze jako pochoutka.
- Kvalitní konzervy – např. Purina Felix, Gimborn, Gourmet, Carny Kitten, Animonda, Schmussy, Miamor atp. I kočky, které jsou krmeny masem a konzervami, by měly mít neustále k dispozici misku granulí.
- Tráva – kočky, které mají volný výběh, okusují čas od času trávu, což jim pomáhá při trávení a zbavuje je slízaných chlupů nahromaděných v žaludku. Kočky pak trávu vyzvrátí společně s chlupy a jinými nečistotami, které by mohly ucpávat střeva. Bytové kočky tuto možnost nemají a často okusují pokojové rostliny, kterými se však mohou otrávit. Bytové kočce je nutné trávu dopřát, a to buď tak, že natrháme neznečištěnou trávu, nebo budeme pěstovat trávu v květináči. Na trhu jsou k dispozici také vitamínové pasty s příměsí trávy. Možno použít i Šáchor (papirus).
- Probiotika – pomáhají kočce udržovat střevní mikroflóru, napomáhají správnému trávení a udržují imunitní systém. K dostání u veterináře.
Výživa koťat (2–10 měsíců)
Maličká koťata, která začínají žrát sama (cca od jednoho měsíce), je dobré krmit hlavně masem – drůbežím, hovězím nebo králíčím, nejlepší je vařené drůbeží. Dále lze podávat tvaroh nebo jogurt. Správná výživa kotěte je velmi důležitá, protože zajišťuje jeho správný vývoj a ovlivňuje jeho zdravý růst, imunitu a stavbu těla. Tvoří základ pro celý jeho další život. Obecně platí, že co se v mládí zanedbá, později se těžko dohání. Granule, které koťatům přidáváme jako doplněk, by měly být také kvalitní a určené speciálně pro koťata (všechny značky, které vyrábějí kvalitní granule, vyrábějí i speciální granule pro koťata, často označené jako „kitten“ či „junior“). Taková strava zajistí potřebný zdroj vitamínů, bílkovin, vápníku a všech důležitých látek pro vývoj mláděte. Do 2–3 měsíců by měla koťata přijímat mateřské mléko. Od 10. měsíce je možné pozvolna přecházet na stravu pro dospělé kočky a od 12. měsíce by kočka měla přijímat pouze potravu pro dospělé kočky. Dospělým kočkám nedáváme stravu pro koťata – „kotěcí“ strava je velmi výživná a dospělé kočky po ní snadno přibírají na váze. Kotě by mělo jíst 4–5 x denně a mělo by se najíst do sytosti. Dobře nakrmené kotě má vždy plné bříško. Nikdy není vhodné odstavit koťata do dvou měsíců věku, může je to ohrozit na životě. Do nových domovů předáváme zásadně odstavená koťata od 3. měsíce věku, a to pouze se sourozencem či kočičím kamarádem.
Výživa starých koček (cca od 8 let)
Pro staré kočky je vhodné vařené maso i konzervy, nebo granule pouze pro seniory, které zajišťují potřebný zdroj živin pro stará zvířata. Pokud kočka už nemá zuby, dokáže stejně obratně žrát jak maso tak i některé měkčí granule.Ve stáří je vhodné přidávat vitamínové pasty. Případně pasty na zlepšení trávení. Krmte staré kočky krmením pro seniory, obsahují vše důležité pro klidné stáří. Nezatěžujte staré kočky přílišným množstvím syrového masa, ani tučnými krmivy. Vždy je důležité sledovat stav zubů a zubního kamene a neprodleně navštívit veterináře při zánětu dásní.
HYGIENA
Kočky jsou od přírody čistotné, zahrabávání exkrementů je jim přirozené. Kočky se chodit na kočičí WC neučí, ale znají to už odmala. Jen co malá koťátka začínají chodit, dovedou WC používat. Jako kočičí toaleta poslouží plastová miska, speciálně vyráběná pro tyto účely. Kálecí miska musí být dostatečně prostorná, aby v ní kočka mohla pohodlně hrabat. K dostání jsou i speciální kryté kočičí toalety s dvířky, které zabraňují vynášení steliva ven, ale některé kočky se do takového „domečku“ chodit bojí. Jako stelivo je vhodné kupovat hrudkující kočkolit, např. Mikeš. Vyrábí se různé druhy – s parfemací, steliva nehrudkující (která někdy zapáchají), silikonová atd. Písek je nevhodný, kočka ho roznáší na packách po bytě a písek zapáchá. Kočičí toaletu je potřeba čistit každý den, k tomu slouží přesévací lopatička (k dostání v chovatelských potřebách). Celý obsah kálecí misky je třeba vyměnit jednou týdně (podle počtu koček v domácnosti). Toaletu je pak nutné důkladně vymýt teplou vodou, případně vydesinfikovat. Pokud vlastníte více koček než dvě, je dobré mít kálecích misek více.
Zdravá kočka používá kočičí WC automaticky a bez problémů. Pokud tak nečiní a vyprazdňuje se mimo kočičí WC, chce tím vyjádřit určitou nespokojenost. Jde o poruchové chování. Důvody nečistotnosti mohou být následující – hluk, příchod jiné kočky, dítě v domácnosti, samota, nemoc… Nikdy kočku netrestejte za to, že chodí jinam než na kočičí WC, ale snažte se najít příčinu takového chování. Některé kočky zase kálecí misku nepoužijí, je-li znečištěná. O všem se poraďte se zkušenými „kočkaři“.
SPOKOJENÁ KOČKA
Uzavřený byt versus volný výběh
Každá kočka má jinou povahu. Bytovou kočkou se rozumí kočka, která je odmala vychovávaná v bytě a netouží po pobytu venku, nebo taková kočka, která venku prožila zlé časy a ven se chodit bojí. Stává se však, že si lidé pořídí kotě určené pouze do bytu, když kotě vyroste, nešťastně mňouká za oknem a dožaduje se volného výběu. Nemá smysl takovou kočičku doma držet, i když ji máte rádi a nechcete se jí vzdát. V takovém případě je dobré najít pro ni nový domov na klidném místě, kde bude mít bezpečný přístup ven. Rozhodně není vhodné pouštět kočičku ven na sídlišti, poblíž rušných silnic atd. Některé kočky se naučí chodit na kšírkách, ale není jich mnoho, pro kočku to může být i nebezpečné.
Nepořizujte si kočku, která byla zvyklá chodit ven a mohla by to vyžadovat i v novém domově – kočky z vesnice, z ulice… Pokud jste si z útulku odnesli kočku plachou, i když vám bylo řečeno, že se za čas ochočí a po pohybu venku netouží, není to vždy pravda. Taková kočka, i když získá důvěru k člověku, byla pravděpodobně odchycena venku jako toulavá kočka, a i když se jí v bytě líbí, venku by byla jistě šťastnější. My se snažíme pro naše kočky najít co nejvhodnější domovy, to znamená, že pro kočky plaché, ale i mazlivé, které byly zvyklé chodit ven, hledáme takové prostředí, kde se budou cítit šťastné. Pro kočky, které se ven chodit bojí, hledáme domovy v bytě. Koťata umisťujeme jak k domku, tak do bytu, většinou si snadno zvykají. Někteří lidé tvrdí, že „kočka patří k baráku“, protože si pořídili kočičku a ona jim šplhala po záclonách – ano, taková kočka k domku patří, ale nezapomínejte, že jsou i kočky a koťata, která jsou vychovaná pouze pro život v bytě a pobyt venku je pro ně velmi nezvyklý, a tudíž nebezpečný. Proto si vždy vyberte kočku, jejíž povaha bude ladit s prostředím, které jste schopni ji vytvořit.
Klid
Kočka většinu dne prospí, proto potřebuje klid. Zejména pokud máte malé děti, je nutné, abyste dávat pozor, aby měla kočka dostatek klidu na spánek, jídlo i vykonání potřeby. Děti v rámci hry také mohou s kočkou zacházet způsobem, který kočka nemusí oceňovat (oblékání do šatiček pro panenku, snaha o výcvik atd.). Pokud je kočka vystavená takovým věcem přes míru, může to u ní vyvolat nežádoucí chování – strach, plachost, močení a kálení mimo vyhrazená místa, agresivita. Stresovaná kočka pak putuje zpět do útulku. Je třeba počítat s tím, že kočka nemá ráda hluk, hlasitou hudbu, dětský křik atd.
Cestování
Pokud se rozhodnete vzít kočku s sebou na dovolenou, informujte se u veterinárního lékaře, co všechno budete potřebovat. Kočku je třeba přepravovat v uzavřené přepravce, rozhodně ne v krabici nebo v ruce. Kočku s sebou berte jen v případě, máte-li možnost ji na dovolené nechat zavřenou na bezpečném místě. Rozhodně kočku neberte pod stan nebo do hotelu, kde jsou zvířata zakázaná. Co se týče stresu, necestujte s kočkou, má-li z cesty panickou hrůzu. V takovém případě je vhodnější zajistit hlídání (rodina, sousedé) či využít služby „kočičího hotelu“.
ZDRAVÍ – PREVENCE
Vakcinace
Každá kočka, ať už žije v bytě, či u domku, musí být každý rok pravidelně očkovaná. Očkuje se proti panleukopenii (kočičí mor – smrtelná choroba, která se projevuje neustálým zvracením a průjmy, dochází k rychlé smrti i za několik hodin), proti kaliciviróze (projevuje se afty v tlamičce, kočka nežere, umírá hlady, vyčerpaností, dehydratací), rhinotracheitidě (herpesvirus – zánět dýchacích cest) a proti vzteklině. Je také možné vakcinovat proti chlamydiím, leukóze,FIP (ale až po krevních testech) a plísním (Microsporum Canis). Očkujeme zásadně zdravé kočky, a to poté, co prošly 14denní karanténou! Pokud kočka prodělá onemocnění a bere antibiotika, musíme s očkováním počkat 3 týdny po úplném uzdravení a dobrání antibiotik.Koťata se vakcinují ve věku 2,5 měsíce a revakcinují se za 21 dní, kdy je aplikovaná trojkombinace + vakcína proti vzteklině. Stejně očkování probíhá u dospělých koček, které nebyly ještě nikdy očkovány, nebo mají vakcinaci propadlou (každoroční očkování). Po kompletní vakcinaci je nutné kočku nechat každoročně vakcinovat. Očkované zvíře by bezprostředně po očkování nemělo být stresováno a přijít do styku s jinými zvířaty, v žádném případě se zvířaty nemocnými. Imunita se po očkování vytvoří cca po třech týdnech. Očkování se zaznamenává do očkovacího průkazu, který obdržíte na veterině a který je vhodné s sebou nosit na každou návštěvu veterináře. Citlivé kočky mohou na očkování negativně reagovat (není to však běžné). Kočka je v takovém případě unavená, straní se lidí, nejí, leží a má bolesti. To obvykle trvá den nebo dva, kočku ponecháme v klidu, cesta na veterinu by pro ni byla další zbytečnou zátěží. Podáváme jí pro jistotu tekutiny, pokud se stav do dvou dnů nelepší, veterináře neprodleně navštívíme. Ihned si tuto reakci poznamenáme do očkovacího průkazu! Takovým kočkám s příznaky alergie se aplikují jiné vakcíny dle doporučení veterináře, příp. se používají i další léky pro alergie.
Běžná kontrola zdravotního stavu
Vaši kočku byste měli pravidelně kontrolovat, abyste zabránili případnému propuknutí onemocnění.
- Kontrola uší – zdravé ucho má být světle růžové, uvnitř bez nečistot a vyšší koncentrace mazu. Jsou-li v uších nečistoty podobné kávové sedlině, jedná se o ušní svrab, jsou-li zvenčí na uších a někdy i na čumáčku zarudlé flíčky, někdy i mírně nateklé uši, může se jednat o plíseň, ale i o omrzliny.
- Oči – by neměly slzet, neměl by se objevit výtok ani větší množství ospalků. Drobné ospalky jsou normální. Pokud jsou oči zalepené či z nich vytéká hnis, může se jednat o chlamydie, zánět spojivek, mechanické poranění oka nebo jen o lokální infekci, často také může jít o herpesvirus.
- Nos – má být čistý, bez příznaků rýmy, kočka má neslyšně dýchat. Pokud je okolo nosu špína a nalepený sekret nebo kočka prská a kýchá, jedná se o rýmu, nejčastěji o herpesvirus, který je nutno léčit, neboť může způsobit smrt. Může také jít o chronické rýmové onemocnění – velká část venkovních koček trpí tímto onemocněním po celý život, přičemž se jejich stav zlepšuje a zhoršuje podle počasí. Takové kočičky se velmi obtížně léčí, mnohdy se to ani nepodaří a rýma je trvalá. Kočička však může normálně žít, a to i v bytě.
- Tlamka – dásně, jazyk a sliznice jsou lehce růžové. Pokud se objeví zarudnutí, afty a vředy, jedná se o kalicivirózu (u nevakcinovaných koček), kterou je nutno okamžitě léčit (poradíme, máme zkušenosti). Pokud se objeví zarudnutí, jedná se o zánět dásní často doprovázený zubním kamenem – některé kočky na toto onemocnění trpí, je nutné zaléčit. Pokud jsou sliznice bledé, nažloutlé nebo sytě červené až fialové, ukazuje to na infekci, stejně jako zduřelé krční uzliny. Pokud se zanedbá léčba zánětu dásní, může se zánět dostat do krve a způsobit otravu organismu. U většiny koček je však chronický.
- Srst musí být lesklá bez parazitů a holých či zarudlých míst nebo strupů. Změna barvy srsti může znamenat nedostatek vitamínů nebo onemocnění jater. 2 x za rok probíhá u kočky vylínání srsti – kočka pouští srst. Pokud kočka líná neustále, není něco v pořádku. Příčinou může být i stres. Může se objevit i plíseň, která je snadno přenosná na lidi. Je zapotřebí kočičku nechat proti plísni naočkovat, jakmile se plíseň objeví. Poté dostaneme od veterináře kapky, kterými je nutno postižená místa několikrát denně potírat, kočku koupeme ve speciálních šamponech. U venkovních koček, kde se plíseň objeví a není žádná možnost ji léčit, za čas zase zmizí, nebo se šíří dál. Dlouhosrsté kočky je nutno pravidelně česat, tím ji zbavujeme nepříjemně svědivé vypadávající srsti. Pročesávání srsti také zabraňuje zacuchávání. Pokud se kočka drbe, nemusí se vždy jednat o blechy, ale právě o línající srst.
- Celkově kočce nesmí být cítit z tlamičky, musí pečovat o srst, pravidelně přijímat potravu a přiměřeně pít, bez potíží vykonávat potřebu, moči nesmí být příliš mnoho. Kočka chodí močit zhruba 2 x denně, při větším množství se může jednat o komplikace ledvin. Stolice nesmí být tekutá, kočka nesmí mít „čínské oči“ – zapadlé a bledé oční sliznice po odhrnutí spodního víčka, musí se dobře pohybovat a skákat. Jakmile se Vám nebude zdát cokoliv v pořádku, ihned běžte k veterináři – může to být maličkost, ale i něco vážného. Zejména pozor na potíže s močovým měchýřem, zde jde o minuty.
ZDRAVÍ – LÉČBA
Paraziti vnitřní
Kočky venkovní i bytové je třeba pravidelně odčervovat. Ve střevech a žaludku se totiž vyskytujíškrkavky a tasemnice, které při přemnožení mohou způsobovat ucpávání střev, u malých koťat mohou způsobit smrt, zejména proto, že vylučují jedovaté látky a otravují organismus oslabeného zvířete. Paraziti mohou při nehygienickém způsobu života napadnout i člověka. Malá koťata odčervujeme poprvé v 1 měsíci odčervovací pastou Banminth, od 3 měsíců je možné použít Vitamninthe, od 6 měsíců odčervujeme pomocí tablet (např. Drontal, Cestal, Optivermin, Caniquantel, Flubenol). Koťata se odčervují 2 x v intervalu 3 týdnů a poté zhruba vždy po 3 měsících. Záleží však na tom, zda kočka chodí ven, nebo zda žije pouze v bytě. Dospělé „bytové“ kočky odčervujeme v intervalu 6–8 měsíců. Kočky s volným výběhem je nutno odčervovat častěji, tzn. cca každé 3–4 měsíce. Vždy po podání odčervovací tablety je nutno proceduru znovu zopakovat za 2–3 týdny, jelikož odčervovací tableta dokáže zabít jen dospělé jedince a za 3 týdny larvy opět dospějí, ty tedy zneškodní druhá dávka.
Odčervení lze provést také speciálními kapkami (např. Sronghold, Advocate, Profender atd.), které se nakapou zvířeti za krk mezi lopatky (na kohoutek) a které by měly působit jak na vnitřní (střevní) parazity, tak na vnější parazity (blechy, roztoči). Tento způsob odčervování kočky většinou snáší lépe, než podávání tablet, tyto přípravky jsou však dražší než tablety.
Odčervovat je možné pouze zdravé kočky, jelikož červi při podráždění reagují vypouštěním jedovatých látek a nemocné či oslabené zvíře tak může po podání odčervovadla i zemřít. Pokud je kočička nemocná a ve zvratcích či ve výkalech se červi objeví, odčervěte jí, může to vést ke zlepšení zdravotního stavu. Pokud má však kočka horečku, raději vyčkejte. Kojící kočky také neodčervujte, lepší je ji odčervit, když je koťatům nejméně jeden měsíc, a to také pouze pastou Banminth.
Po odčervení mrtví dospělci odcházejí z těla buď ve výkalech, nebo je kočky vyzvrací. Nikdy nesmíme podat kočce odčervovadlo určené pouze pro psy, a to platí i o přípravcích na vnější parazity (spreje, šampóny atd.). Pro kočky mohou být psí přípravky toxické! Pozor zejména na Arpalit a Difusil! Nikdy neodčervujte kočku česnekem, je pro kočky jedovatý..
Paraziti vnější
Patří sem blechy, vši a klíšťata. Odblešení je možné provést přípravkem v podobě kapek (např. Frontline a jemu podobné), který se aplikuje přímo na srst mezi lopatky zvířete. Působí jednorázově, chrání zvíře před parazity cca na 6 týdnů. Prodávají se i varianty, které chrání zvíře před napadením klíštětem. Přípravek lze kdykoliv znovu aplikovat, pokud se parazité opět vyskytnou. Další možností je použití pudru (např. Bolfo) – ten je účinný zejména proti vším, protože je ihned dokáže zahubit, snadno se aplikuje a navíc kočky nedráždí pronikavým zápachem. Je také možné použít obojky proti klíšťatům, ale většině koček obojek vadí. Pozor, nikdy kočkám nepoužívejte přípravky určené pro psy, pro kočky jsou toxické, zejména Arpalit a Biokill.
Ušní svrab
Ušní svrab je choroba způsobená roztoči, resp. jejich výkaly, čili se také jedná o napadení parazity. Ušní svrab poznáte podle tmavé špíny v uších podobné lógru, přičemž nečistota se po vyčištění uší znovu objevuje. Kočka třepe hlavou, drbe se v uchu a uši často zapáchají. Léčba je následující – nejprve je třeba do ucha nakapat speciální roztok (např. Otifrie), čímž umožníme lepší vyčištění ucha. Po nakapání ucho jemně promněme a necháme kočku, aby třepala hlavou. Poté ucho vyčistíme vatou, i když kočka bude protestovat. Následuje léčba kapkami proti svrabu (Otiprin, Chronicin, Jacutin), které budete kočce kapat do uší po dobu určenou veterinářem. Je možné použít i Strongold. Ušní svrab, narozdíl od střevních parazitů, není přenosný na člověka.
Veterinární péče
Doporučujeme námi osvědčené veterináře:
- Veterinární klinika Well-vet, Hrusická 2616/3, Praha 4 – Spořilov, MVDr. Marek Kubát (tel: +420 272 769 306).
- MVDr. Lukáš Naxera, Dolnoměcholupská 447/27, 109 00 Praha – Dolní Měcholupy.
Veterináře je třeba vybírat pozorně, měl by to být zkušený specialista na léčbu koček. Vždy se však raději poraďte s organizací, odkud kočičku máte.
Při jakýchkoliv dotazech se na nás můžete obrátit.
Denisa Zárybnická, Toulavé Tlapky